Přivolaná bytost tvořená z živlu ohně. Kamkoli šlápne, tráva zčerná. V zápase mává svými plameny jako pěstmi a proti oceli je mu jedno, kudy udeříš. Chladem se sráží — a chladem se zabíjí.
„Oheň zhasneš vodou. Ifryta jen ledem — a hodně jím.“
Pohádková2D animák3D animákKodex
Pohádkové vyprávění
Z ohnišť a letních večerů se rodí ifryt, ohnivý duch s úsměvem od ucha k uchu. Žongluje s jiskrami, tančí ve víru žhavých uhlíků a jeho plamínky hřejí, ale nepálí. Poutníkům v poušti svítí na cestu a u táboráků poslouchá pohádky. Nejvíc ze všeho si přeje, aby mu někdo zatleskal — pak zazáří jako malé slunce.
Z lovcova kodexu
Ifryt. Džin ohně, spoutaný vztek pouště. Kamkoli šlápne, zůstane sklo a popel. Přivolat ho umí ledakdo — poslat zpátky málokdo. Meč ho neřízne, šíp shoří v letu. Ledové bomby, Aard a modlitba k čemukoli, co poslouchá. Nejlepší rada zní: nenech mágy sahat na lampy, které neumějí otevřít.
