Prastará matka ghúlů — obrovská, věkem zbrázděná bytost, jejíž tlama pojme mrtvého tura naráz. Vylézá z hlubokých podzemních kobek a její řev slyšet za tři vesnice. Živí se čímkoli, co se hýbe — a pak i tím, co se přestalo hýbat.
„Ghúl je synek. Alghúl je bratr. A tohle je jejich matka — a nemá ráda hosty.“
Pohádková2D animák3D animákKodex
Pohádkové vyprávění
V jeskyni plné svítících hub bydlí požíračka, prababička všech ghúlů. Je veliká jako stodola a její zívnutí zní jako hrom za sedmero kopci. Celé dny míchá ve svém kotli polévku, do které se vejde všechno, co jí kdo přinese. Říká se, že kdo ochutná, ten už napořád ví, jak chutná odvaha.
Z lovcova kodexu
Požíračka. Prastará matka ghúlů, veliká jako stodola a trpělivá jako smrt. Vylézá z hlubokých kobek jen za bezměsíčných nocí a její řev srazí člověka na kolena. Tlama pojme vola. Zaklínači na ni chodí ve dvou — jeden vábí, druhý seká. Kdo jde sám, ať má zaplacený hrob předem.