Mihotavá bytost tvořená z čirého kouzla a bažinných výparů. V dálce vypadá jako lampa nebo přátelský oheň — svádí poutníky do bažin, na útesy nebo do skalních srázů. Sama neublíží, ale za ni dodělá pád.
„Neslibuje ti nic. Jen se ti kouzelně mihotá — a ty už dobrovolně kráčíš dolů.“
Pohádková2D animák3D animákKodex
Pohádkové vyprávění
Nad bažinou se za nocí míhá přelud, světýlko s rozpustilou tváří. Poletuje mezi orobincem, dělá kotrmelce ve vzduchu a hraje si na schovávanou s odrazem měsíce. Moudří vědí, že za přeludem se nemá chodit — ne že by byl zlý, jen strašně rád vodí lidi oklikami. Kdo zůstane na pěšině, tomu přelud nakonec posvítí na cestu domů.
Z lovcova kodexu
Přelud. Světýlko nad bažinou, sladká lež z výparů a kouzla. Vede poutníky z pěšin — do slatin, do tůní, ze skal. Sám nezabíjí. Jen ti posvítí na cestu do hrobu. Proti přeludu nepomáhá meč, ale rozum: drž se cesty, nevěř světlům a svaž se lanem s druhy. Kdo jde za světlem, dojde tam, kam světlo chce.
