Přízrak moru v podobě bledé ženy v cárech pohřebního roucha. Zjevuje se tam, kde nákaza skosila celé vesnice, a nese smrt dál v sevřené dlani. Kdo ji potká na rozcestí, ať si od ní nebere nic — ani to, co vypadá jako dar.
„Neber si od morové panny nic. Ani soucit.“
Pohádková2D animák3D animákKodex
Pohádkové vyprávění
Když se nad vesnicí rozezní umíráček a lidé zavřou okenice, prochází pustou cestou bledá paní v dlouhém šátku. Říká se jí Morová panna a je moc smutná, protože nemá kam jít. Ona nechce nikomu ublížit — jen hledá někoho, kdo by ji vyslechl. Moudří lidé jí proto nechávají u cesty misku mléka a věneček, poděkují za návštěvu a slušně ji poprosí, ať jde zase dál. A ona jde.
Z lovcova kodexu
Morová panna. Tam, kde mor spálil vsi a mrtvé házeli do jam bez modlitby, vstává z popela žena, která je celá nemoc. Nese ji ve dlani a rozdává jako almužnu; kdo si vezme, přinese zkázu domů. Ocel jí neublíží — prochází jí jako mlhou. Yrden ji spoutá, prokletý olej a Moondust ji zraní, ale doopravdy ji odejde jen ten, kdo mrtvé konečně pohřbí a spálí ohnisko nákazy. Do té doby chodí a rozdává.
